Monday 3 February 2014

Cambodian fashion week documentary


EN: About three weeks ago, I got back from Cambodia. My journey to Cambodia was rather a spontaneous decision, and I had absolutely no expectations and no knowledge of the country. When I arrived I was just shocked. What I saw was way beyond my expectations (OK, I had none, right) and the whole experience was truly eye-opening. So, I was more than delighted later today when I found this documentary on the Cambodian fashion week and its garment industry - it's worth watching. 

The host in the document suggested a disgust over current designers and fashion brands who exploit people like Cambodians and then parade at fashion weeks. I get her point as it's really distressing. But then, a usual reaction to such an issue (and a 'solution' to a problem) is: "I'm not gonna buy that stuff." And trust me, I've heard it lots of times. So I just want to ask one thing: would it be a solution? Wouldn't it only cause people lose their jobs, lose any possible means to meet their ends, and therefore cause even more suffering? I'm afraid so. At the end of the day, Cambodia and therefore Cambodians heavily depend on textile industry. I don't think that the fashion companies are the 'bad' guys here, even though they're neither the good ones. Still, they're employing the people and they're giving them money (although little). I know that the conditions in factories are terrible. But what else would the people do? There's nothing in Cambodia. Cambodia is a poor country and even their cows look completely anorexic. Personally, I think that it's the government to blame. It's the government which approves the conditions within which their people work and which sets the rules of the game.

I should stop it now, I could write an essay on it as there are many points to raise on ethics, morality etc. but, honestly, at the moment I'm fully enjoying a rare momentum of an essay-free period so I won't do so.

Just think about it.

(P.S. Don't get me wrong, I'm not a supporter of the state in which Cambodian textile industry is today. I just call for not putting the blame on designers and brands only.)




CS: Asi před třemi týdny jsem se vrátila z Kambodže. Moje výprava byla v podstatě výsledkem spontánního rozhodnutí, a tudíž jsem neměla absolutně žádná očekávání a vlastně jsem ani nic o té zemi nevěděla. Během své první cesty tuk-tukem centrem Phnom Penhu jsem zažívala šok. To co jsem viděla v mnohém předčilo má očekávání - v horším slova smyslu (OK, neměla jsem žádná očekávání, že) - a celá má cesta po Kambodže mi postupně víc a víc otevírala oči - odhaloval se mi nový svět, třetí svět. Tím pádem jsem dnes byla víc než nadšená, když jsem našla dokument o kambodžském fashion weeku a textilním průmyslu - a stojí to za zhlédnutí.

Moderátorka naznačila jakési znechucení nad dnešními designéry a modními značkami, které zneužívají lidi jako právě Kambodžany a pak se pyšně promenují po fashion weekech. Zcela ji chápu, jelikož je to svým způsobem opravdu znepokující. Ale pak, obvyklou reakcí na takovoutu problematiku (a často 'řešení' problému) je: "Už z tama nikdy ty hadry nekoupím." A věřte mi, už jsem to párkrát slyšela. Takže bych se chtěla zeptat na jednu věc: bylo by to řešením? Neznamenalo by to pro Kambodžany jen ztrátu práce, ztrátu prostředků tolik potřebných k přežití a tím pádem jen a pouze více strádání a trápení? Obávám se, že ano. Nakonec, Kambodža, a tedy Kambodžané, silně závisí právě na textilním průmyslu .Nemyslím si, že módní společnosti jsou ti špatní, i když se nedají ani považovat za ty správné. Jenže, co jiného by Kambodžané mohli dělat? Nic tam není. Kambodža je chudá země a i ty jejich krávy jsou anorektičky. Osobně si myslím, že vina je na straně vlády. Vláda je ten kdo umožňuje práci v oněch hrozných podmínkách a vláda je ten kdo určuje pravidla hry. 


Ale měla bych končit. Mohla bych na to napsat celou esej, jelikož je tady toho spousta bodů jako etika a morálnost atd., o kterých by se  dalo dlouze diskutovat, jenže já momentálně si užívám vzácné chvíle klidu, kdy nemám na programu žádnou deadline a žádnou esej. Takže já zde končím. 


Ale vy můžete pokračovat, popřemýšlejte o tom. 


(P.S. Pro ujasnění: nepodporuji 'způsoby' kambodžského textilního průmyslu. Jen chci, aby se vina nepřikládala pouze na stranu designérů a módních značek.)


No comments:

Post a Comment